Stát dává každoročně vydělat na veřejných zakázkách tisícům soukromých firem. Poslední statistiky Úřadu pro veřejné zakázky (ÚVO) ukazují, že v roce 2020 bylo takto uzavřeno 4 723 smluv v celkové hodnotě 4,6 miliardy eur. Pro srovnání: celkové výdaje státního rozpočtu v tom roce byly 26,3 miliardy.
Tyto peníze však nemusí pokaždé putovat jen na slovenské účty. Vláda se proto rozhodla zabránit přijímat zakázky od firem ze zemí, které se vůči Slovensku chovají nepřátelsky.
\“Rusko vyhrožuje Slovensku a dalo nás na seznam nepřátelských zemí, a není důvod, abychom penězi slovenské daňové poplatníky nebo z eurofondů financovali výrobu zbraní, které se pak obrátí proti nám nebo našemu sousedovi,\“ prohlásila ve středu vicepremiérka Veronika Remišová (Za lidí). Vláda schválila návrh novely zákona o veřejných zakázkách, kterou k jednání předložila Remišová ve spolupráci s místopředsedou vlády pro legislativu Štefanem Holým (Jsme rodina).
Analýza poradenské společnosti Dun & Bradstreet uvádí, že Rusko je zařazeno do top 15 nejčastějších zahraničních vlastníků slovenských firem. „Podnikatelé z Ruska na Slovensku ovládají 1 110 subjektů s kumulovaným jměním přesahujícím hranici 70 milionů eur,“ popisuje analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. Nejvíce tamních podnikatelů ovládá naše firmy sídlící v Bratislavském kraji, co se týče odvětví, převládá velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba (276 firem), administrativa (203 firem) a profesní, vědecké a technické činnosti (200 firem).
Energetika i obrana
Vyloučení z obchodování se Slovenskem se nemusí týkat jen Ruska. \“Když projde tato novela v parlamentu, vláda bude následně schvalovat seznam zemí, nebo oblastí, kterých se toto opatření přímo dotkne,\“ přiblížila Remišová.
Navrhovatelé rozhodnutí zdůvodňují tím, že chtějí umožnit vládě reagovat na situace, kdy je zejména z bezpečnostního hlediska nutné, aby veřejní zadavatelé či zadavatelé ve specificky citlivých oblastech neobchodovali s dodavateli z konkrétních zemí. Zákon může také přikázat veřejným zadavatelům „nezamluvňovat určité typy komodit od subjektů, které mají sídlo v konkrétním státě, nebo využívat kapacity takových subjektů“.
Jak si to můžeme představit v praxi? V materiálu se hovoří o zmaření přístupu do kritických oblastí podnikání, jako je energetika nebo obranné zakázky. Ruští podnikatelé by nám tedy podle této formulace zřejmě nemohli stavět elektrárny, či dodávat stíhačky nebo servis pro armádní migy. „Plyn, ropa a jaderné palivo se nabízejí jako první. Kromě toho je zde i česká Škoda JS vlastněná holdingem OMZ ze skupiny Gazprombank, která zajišťuje dostavbu 3. a 4. bloku v Mochovcích a má na starosti i technickou údržbu jaderných bloků,“ upozorňuje analytik Ján Pišta ze společnosti JPX. Ruské banky by totiž nemohly financovat slovenské projekty.
Otázkou podle Pišty zůstává co s rozjetými projekty. Zatím totiž není jasné, jak by bylo možné právně a formálně omezit ruské dodávky plynu nebo ropy, kdyby se Evropa dohodla i na takových sankcích.
